Nelegální obchod se štěňaty je jeden z nejvýnosnějších byznysů v Evropě. Ani zdaleka z něj neprofitují jen lidé z okraje společnosti. Zvířata trpí, zákazníci jsou podvedení a státu unikají stovky milionů na daních. Usvědčit někoho z týrání psů v nelegální množírně přitom vůbec není snadné.
S myšlenkou pořídit si psa si Božena Mikšíková z Brna pohrávala dlouho. Před třemi lety si domů bez delšího váhání vzala zbídačenou fenku jorkšírského teriéra. „Byla vyhublá, měla svrab, začervené uši. Bála se i listu, který spadl ze stromu. Doma nám čurala, protože ji celý život drželi zavřenou v kleci, kde se vyprazdňovala pod sebe a zhruba čtyři roky akorát vrhala štěňata. Se zánětem dělohy se dostala k veterináři za pět minut dvanáct a operovat jí museli i zuby. Třeba granule vůbec nezvládla pokousat,“ přibližuje majitelka. Fenku neschopnou dál rodit zachránila její kamarádka z nelegální množírny na Jihlavsku díky inzerátu, v němž se majitelka „nepoužitelných kusů“ zbavovala.
Zdaleka ne všem psům, z nichž si trýznitelé udělají stroje na štěňata, drží je často v klecích a nechávají je množit se bez ohledu na zdraví či příbuzenské vazby, se ale poštěstí alespoň druhou část života prožít spokojeně, ví Lucie Krzoková ze spolku Tlapky na cestě, který pomáhá nejen týraným psům z množíren. Za tři roky našla nového pána skoro třem stovkám z nich. „A to jsem zdaleka nemohla pomoci všem, kteří mě o to požádali. Nelegální množírny se velmi těžko odhalují. Nemocných ‚vysloužilých‘ fen se množitelé často nelidsky zbavují a v podstatě jediná cesta je přesvědčit je, ať podepíšou darovací smlouvu a dobrovolně se jich vzdají,“ přibližuje ochránkyně.
Pracovníci Státní veterinární správy průběžně kontrolují registrované chovy, podezřelé prověřují i na základě podnětů. Do jejich objektů ale nemohou jen tak vtrhnout. A i když se s pomocí policie dostanou dovnitř, usvědčit majitele z trestného činu týrání není snadné. Loni na podnět zkontrolovali 1 400 chovů, ve třetině odhalili porušení zákona, které většinou vyhodnotili jako přestupek. Třeba předloni se jim podařilo objevit nelegální chov v pražských Běchovicích, o většině množíren se však vůbec nedozvědí. Česká legislativa pojem „množírna“ ani nezná, paragraf o „zájmovém chovu“ domácích zvířat říká jen to, že nesmí být držena v podmínkách, které ohrožují zdraví. „Pokud pes neleží vyhublý a polomrtvý, nikoho to nezajímá. Nechat fenu rodit co půl roku není porušování zákona,“ zlobí se Krzoková. „Zákon je trochu volnější. Pro nás je hlavní, aby zvířata měla napájení, krmení, byla v dobrém výživovém stavu, očkovaná a mimo ohrožení ostrých předmětů,“ připouští mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.
Policie loni řešila 111 trestných činů souvisejících s týráním zvířat, případy psů z množíren ale mezi nimi nebyly. „V nich zpravidla může jít o přestupky dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, které jsou v kompetenci SVS. Aby šlo o trestný čin a věc náležela do kompetence policie, musí jít o týrání zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem. K tomu však v dané souvislosti nedochází - zvíře se známkami týrání by se stávalo neprodejným,“ říká mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.
Neduživá štěňata množitelé fenám často berou velmi brzy, třeba už po třech týdnech. Správně by přitom měla pít mléko alespoň dva měsíce. Za tisícové sumy je pak nabízejí zejména na webu. A i když někteří provozovatelé inzertních serverů na základě kritiky či stížností podezřelým prodejcům blokují uživatelské účty, s jiným telefonním číslem a mailem si bez potíží založí nový. „Proto jsme spustili kampaň zaměřenou na potenciální ‚prvomajitele‘ psů. Z článků se dozvědí, jak takového prodejce poznat. Základní rady pak vyskočí na obrazovce každému, kdo bude chtít odpovědět na inzerát se psy,“ řekla iDNES.cz ředitelka inzertního webu Annonce Lenka Černá.
Zájemce o psa by měl zpozornět, třeba když prodejce nechce zákazníka u sebe doma a nabízí předání štěněte na neutrální půdě (typicky na benzince či u nákupního centra), případně dovoz až domů. Z čistokrevného štěněte, pokud přežije, se nezřídka vyklube kříženec. Nejčastěji mají pochybný původ malá populární plemena - jorkšíři, čivavy, bišonci či jack russel teriéři. „Jak se o problému začalo debatovat, si řada lidí uvědomila, že jejich pes také z nějaké množírny pochází,“ podotýká Krzoková. Policie inzeráty na webu významněji neprověřuje. „Zpravidla tam nejsou takové, které by zakládaly podezření z trestného činu. Pravomoc provádět kontrolní nákupy má Česká obchodní inspekce,“ připomíná Nguyenová.
Překupník koupí štěně za sto eur, prodá za tisíc
Ilegální obchod s domácími zvířaty je podle odborníků jeden z nejvýnosnějších byznysů v Evropě. Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko platí za státy, odkud se psů a koček vyváží na Západ nejvíc. Štěňata z tuzemských množíren skupují překupníci, kteří je pak nabízejí za hranicemi za stovky eur. Jejich nezdaněné zisky dosahují v součtu až stovek milionů korun. Například jen do Itálie se z Česka a Slovenska vyveze asi 30 tisíc štěňat ročně. Tady koupí překupník štěně nanejvýš za sto eur, na jihu prodá za tisíc. Itálie přitom zdaleka není největší odbytiště českých štěňat - nejvíc jich od nás putuje do Německa či Belgie. Třeba v roce 2013 policie zastavila na dálnici české auto, které vezlo do Belgie 78 štěňat namačkaných v krabicích bez vody. Zvířata byla zabavena, 22 z nich zemřelo. „Ukázalo se, že auto řídil veterinář ze Strakonic Radim H. Musel zaplatit 5 tisíc eur kauci,“ řekla iDNES.cz Birgitt Thiesmannová z organizace Four Paws, která se zabývá odhalováním ilegálního obchodu se psy.
„Čistý zisk překupníků je tak zhruba 729 milionů korun ročně. Když započítáme dalších deset zemí, kam odsud štěňata putují v podobném množství, jde zhruba o 187 milionů korun, o které českou státní pokladnu nelegální množírny připraví,“ vyčísluje Soňa Houfková z italské organizace EITAL, která se na boj s nelegálním obchodem se zvířaty specializuje. Překupníci se nerozpakují nacpat štěňata i přímo do kufru auta. „Jeden z nejhorších případů, který jsme řešili, měl na svědomí jeden z nejznámějších italských překupníků, všech čtyřicet štěňat nacpaných v kufru auta zemřelo, protože nebyla očkovaná a nakazila se psinkou,“ zavzpomínala Houfková.
„Pouze dvacet až třicet procent štěňat narozených v Česku prodávají množitelé a překupníci u nás, asi sedmdesát procent putuje dle odhadů nelegálními transporty do ciziny,“ dodává ředitelka Nadace na ochranu zvířat Eva Hodek. „Zásadní je, aby lidé nekupovali psy bez průkazu původu. Kde není poptávka, není nabídka.“
Množitelé nejsou jen lidé z okraje společnosti
Nepříjemnou zkušenost udělal třeba sportovní komentátor Jan Smetana. V roce 2014 koupil dceři za pět tisíc korun čivavu, v den dívčiných narozenin ale štěně zemřelo. Tým právníků, který si s partnerkou najali, následně podal sérii trestních oznámení, a to i na konkrétní lidi, na jejichž zapojení ve zločinecké síti ukazovala svědectví dalších asi šedesáti obelhaných lidí, kteří se partnerům po zveřejnění příběhu ozvali.
Jedna ze zapojených advokátek Zuzana Rennerová v reakci na kauzu založila neziskovou organizaci ANIMAL EYE, která se problematikou zabývá a podvedeným pomáhá domoci se svých práv. Od letošního února je například nově možné podobný případ nechat posoudit Českou obchodní inspekcí jako spotřebitelský spor čili reklamaci.„Často se stává, že byť v konkrétním případě existuje podezření na týrání, nakonec dotyčného usvědčíme z něčeho jiného, typově z podvodu a klamání spotřebitele. Není možné prodávat telefon Nokia a psát do inzerátu, že je to iPhone,“ objasnila advokátka. Za necelé dva roky řešili asi čtyři stovky kauz spojených s aktivitou nelegálních množitelů. Ne ve všech případech došlo na žalobu či trestní oznámení. Z celkem 129 případů, v nichž právníci ANIMAL EYE zastupovali podvedeného u soudu či ve správním řízení, neuspěli pouze dvakrát. „Velkých množíren u nás může být odhadem stovka a hlavně v pohraničí. Prodejci se však stěhují a v inzerátech mění identitu. Je to komplexní problém, kdy tento stav vyhovuje řadě subjektů, proto se s tím tak těžko bojuje. Množitelé nejsou jen sociálně slabí, ale i lidé, u nichž tato činnost koliduje se společenskými či profesními závazky,“ řekla iDNES.cz Rennerová.
Pomůže změna zákona?
Pomoci by mohla připravovaná novela veterinárního zákona. Ministerstvo zemědělství v ní počítá se zavedením registrační povinnosti i pro „zájmové chovatele“. Nově by museli chov registrovat všichni, kdo mají pět a více fen. „Cílem je, aby se kontrolní orgány dozvěděly o tom, že osoba chová větší množství psů,“ řekl iDNES.cz náměstek ministerstva zemědělství Jiří Šír. I když jde podle Zuzany Rennerové o správný krok, mělo byl jej doprovázet zavedení povinného čipování a vytvoření centrálního registru psů. Dnes je takřka nemožné prokázat množiteli, že mu psi skutečně patří. Založení a správa registru by podle Rennerové vyšly na desítky až stovky milionů. Už nyní povinně čipují psy obyvatelé Prahy, Ostravy i dalších měst. „Věříme, že bude akceptováno předložené řešení, které neznamená dodatečné náklady pro statní rozpočet a přitom řeší problém množíren,“ je přesvědčen Šír. Zavedení centrálního registru návrh nepředpokládá. Novelu nyní projednává legislativní rada vlády.
„I když to jistě nezamezí problému úplně, mohlo by to množitelům bezcitný byznys alespoň zkomplikovat,“ doufá Lucie Krzoková z Tlapek na cestě. Soňa Houfková z italské organizace EITAL je skeptičtější. „Podle nás už nestačí jen změnit legislativu. Nelegální obchod by pomohlo zastavit, kdyby rada EU alespoň na čtyři roky zakázala vývoz domácích zvířat mezi státy po celé EU. To je podle nás jediné řešení,“ říká.
VYROUBALOVÁ, Martina. Zubožené feny, nemocná zvířata. Množírny roztáčejí miliónový byznys. iDNES.cz [online]. 2016-05-21 [cit. 2016-05-22].
