Desítky let staré předpisy nejsou pro českou legislativu ničím výjimečným. Stejně tak neúměrné prodlevy při transpozici unijního práva.
Jedním z takovýchto legislativních reliktů byl bezesporu zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, který zůstal součástí českého právního řádu – byť v okleštěné podobě – celých 53 let. Vyhrazená technická zařízení definovaná ve zmíněném předpise byla rozvedena v navazujících prováděcích vyhláškách Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu [vyhlášce č. 18/1979 Sb. (TlZ – vyhrazená tlaková zařízení), vyhlášce č. 19/1079 Sb. (ZvZ – vyhrazená zdvihací zařízení), vyhlášce č. 21/1979 Sb. (PlZ – vyhrazená plynová zařízení), vyhlášce č. 73/2010 Sb. (ElZ – vyhrazená elektrická technická zařízení)]. Kromě toho se hojně uplatňovala i celá řada dalších zastaralých norem, zejména zavedená vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, a vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. Pravidla z minulého století naprosto neodpovídala technické úrovni moderních zařízení, která kladou přirozeně vyšší nároky na odbornou kvalifikaci obsluh. V praxi se zcela běžně stávalo, že jedna organizace vydala stanovisko, které odporovalo stanovisku jiné organizace.
Shora uvedený předpis č. 174/1968 Sb. byl nahrazen zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. července 2022 a změnil 16 stávajících předpisů (mezi nimi i zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, a zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a zrušil 12 dosud platných norem. Zákonodárce tak konečně zapracoval pravidla obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci a po desítkách let marných diskuzích vyslyšel volání profesních asociací a odborné veřejnosti, které poukazovaly na nutnost nového přístupu k řešení požadavků na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při jejich používání.
Jaké změny nová právní úprava přináší?
Zákon č. 251/2005 Sb. obdobně jako zrušený předpis č. 174/1968 Sb. specifikuje čtyři typy vyhrazených technických zařízení (tlaková, zdvihací, elektrická a plynová, která se podle míry jejich rizika řadí do tříd, skupin a podskupin) a požadavky na jejich bezpečný provoz, vymezuje výkon státní správy v předmětné oblasti (vč. definice tzv. pověřené organizace pro oblast vyhrazených technických zařízení, kterou zůstává i nadále Technická inspekce ČR) a stanovuje podmínky odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a způsob jejich ověřování, resp. práva a povinnosti osob při uvedených činnostech. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že dosavadní oprávnění vydaná Institutem technické inspekce Praha budou platit nejdéle po dobu dalších 3 let, oprávnění od Technické inspekce ČR po dobu 5 let od nabytí účinnosti nového zákona. Na zákon č. 251/2005 Sb., který představuje obecný rámec povinností, pak navazují nařízení vlády, jež konkretizují požadavky na jednotlivé skupiny vyhrazených technických zařízení.
- - -
Problematice se rozhodně vyplatí věnovat pozornost, neboť se dotýká v podstatě všech podnikatelských subjektů, ať již v průmyslu anebo drobném podnikání, a to při ochraně toho nejdůležitějšího, co máme – života a zdraví.
RENNEROVÁ, Zuzana. Nová úprava bezpečnosti práce s vyhrazenými technickými zařízeními (konečně!). legalTV [online]. 2022-09-14 [cit. 2022-09-30].
