To, že v opatřeních dosluhující vlády nelze často hledat promyšlený systém ani logiku, jsme si již zvykli. Příkladem budiž kontroverzní rozhodnutí ministerstva financí o prominutí DPH u elektřiny a plynu v období letošního listopadu a prosince. Tento takzvaný generální pardon si dal za cíl ulevit nízkopříjmovým domácnostem v situaci prudce rostoucích cen energií. Osvobození se uplatňuje bez ohledu na osobu odběratele.
V případě plynů se prominutí DPH týká všech plynů (tj. zemního plynu, stejně jako CNG, LPG / propan-butanu aj.). Bavíme se tak nejenom o plynu dodávaném distribuční soustavou, ale také o plynu dodávaném v cisternách či tlakových láhvích (typicky propan-butanových láhvích). A co je paradoxní – opatření dopadá na všechny způsoby užití (tj. nejen na dodávky plynu na vytápění, ale také pohonné hmoty). Rozhodnutí tak udělalo radost motoristům, kteří vlastní auta poháněná na plyn. Stejná situace nastala u elektromobilů. Proč vláda při této velkorysosti pozapomněla na uživatele ostatních komodit, například dřeva či topného oleje, není známo.
Plátcům DPH přineslo opatření spíše problémy. Prodejci plynu museli nové situaci uzpůsobit svůj obchodní model, včetně pokladního systému, a připravit se na zásah do cash-flow. Osvobození navíc dopadlo na dodávky plynu uskutečněné v listopadu a prosinci. Ti, kteří se zásobili již předtím, lidově řečeno ostrouhali.
K tématu je třeba dále říci, že dosluhující vláda současně schválila návrh novely zákona o DPH, která počítá s nulovou sazbou u elektřiny a plynu i pro celý příští rok, což však naráží na problémy. Jednak by musela návrh zákona schválit nová Poslanecká sněmovna – ta však preferuje cílenou podporu lidem, kteří jsou zdražením energií postiženi nejvíce. Opatření navíc naráží na unijní pravidla, a může tak přivodit sankce ze strany EU. Ministerstvo sice formálně poslalo do Bruselu žádost o povolení výjimky, je však téměř vyloučeno, že by žádosti mohlo být vyhověno.
Jako daleko větší problém se pak jeví nerovnost, která od nového roku nastane mezi topným plynem zatíženým uhlíkovou daní (navýšení z 3 na 6 Kč / 1 kg) a LPG zatíženým spotřební daní (3,933 Kč / 1 kg). Lze očekávat, že v důsledku uvedeného nastavení daňové zátěže bude docházet ke zvýhodňování LPG oproti topnému plynu a tím i k posilování nepříznivého trendu spočívajícího v nelegálním plnění přenosných tlakových nádob na plyny na čerpacích stanicích ze stojanů LPG. Je tedy pravděpodobné, že občané budou hledat veškeré způsoby, jak ušetřit, a to na úkor vlastní bezpečnosti a s rizikem ohrožení životů a zdraví občanů. To vše za situace, kdy stát dlouhodobě rezignuje na kontroly čerpacích stanic LPG, které zákazníkům v rozporu s platnými právními předpisy umožňují z ekonomických důvodů samotankování jejich vozidel.
RENNEROVÁ, Zuzana. Daňové změny u dodávek plynů. legalTV [online]. 2021-11-25 [cit. 2021-11-25].
